Připravil jsem výběr knih o současné politice, ekonomice a technologiích pro letošní jaro, toto je dávka anglických knih. České budou příležitostně následovat.
Max Chafkin – The Contrarian
Max Chafkin, americký novinář časopisu Bloomberg Businessweek, zpracoval biografii Petera Thiela, miliardáře a podporovatele J. D. Vance, který hraje významnou roli v propojování techno-utopismu a kulturní alternativní pravice v Republikánské straně. Kniha “The Contrarian” popisuje vývoj Thielovy pravicové filozofie, příběh vzniku PayPalu a jeho počáteční rozepře s Elonem Muskem, i jeho postupně se vyvíjející názory po 11. září a finanční krizi.
Text se také zabývá založením datové společnosti Palantir a způsobem, jakým Thiel naznačoval, že technologie jeho společnosti byla zodpovědná za dopadení Usámy bin Ládina, což jí poskytlo podporu mezi obrannými resorty. Pro čtenáře se zájmem o propojení technologického sektoru a politiky poskytuje kniha kontext pro pochopení ideologických základů současného techno-kapitalismu a jeho politických aspirací.
Kate Conger a Ryan Mac – Character Limit
Kate Conger a Ryan Mac, zkušení technologičtí novináři, napsali podrobnou knihu o Elonu Muskovi a jeho působení v Twitteru, který transformoval na platformu X. “Character Limit” dokumentuje Muskovu přestavbu této sociální sítě, založeno na mnoha zdrojích z prostředí společnosti.
Kniha popisuje Muskův manažerský přístup: propouštění zaměstnanců a následné pokusy znovu najmout lidi, kteří se ukázali jako potřební; důraz na úspory, které nakonec vedly k nákladnějším selháním; odmítání platit účty; a ochota prohrávat soudní spory, protože náklady jsou v jeho pohledu nižší než změna kurzu. Pro ty, kdo sledují globální technologický sektor a jeho vliv na společnost, poskytuje kniha vhled do řízení jedné z největších sociálních platforem a stylu vedení významného technologického podnikatele.
Helen Thompson – Disorder
Helen Thompson, profesorka z Cambridge a autorka podcastů, napsala knihu “Disorder”, která zkoumá příčiny obratu k neliberalismu a nacionalismu po nástupu Trumpa a po brexitu. Kniha je rozdělena do tří částí - první se zabývá rolí energetiky v utváření geopolitiky od druhé světové války; druhá finančními trhy a změnami v širší globální ekonomice; a třetí zkoumá povahu demokracie a reakce vlád na problémy způsobené prvními dvěma aspekty.
Thompsonová využívá přímý styl s širokými soudy, které ne vždy obstojí. Někteří kritici jí vytýkali to, co považují za chyby v druhé části, zejména ohledně eurozóny a její reakce na finanční krizi. I s těmito výhradami však kniha obsahuje informace a myšlenky z úhlu, který jiné publikace na tato témata nepokrývají. První část o energetice je obzvláště propracovaná a poskytuje hodnotný vhled do vztahu mezi energetikou a globální politikou. Pro čtenáře se zájmem o strukturální faktory ovlivňující současnou politickou nestabilitu poskytuje kniha alternativní pohled oproti analýzám zaměřeným primárně na jednotlivé politické osobnosti.
Nicole Hemmer – Partisans
Nicole Hemmer, americká historička a mediální odbornice, nabízí v knize “Partisans” pohled na americkou politiku 90. let, kdy se pravicový posun republikánů stal zřetelnějším. Zaměřuje se především na tři osobnosti: Rushe Limbaugha, rozhlasového moderátora, který ovlivnil tón moderního konzervatismu; Pata Buchanana, jehož neúspěšné prezidentské kandidatury předznamenaly v některých ohledech Trumpa; a Newta Gingricha, který jako předseda Sněmovny reprezentantů změnil normy formální washingtonské politiky.
Kniha popisuje transformaci politického diskurzu v USA, který se postupně posouval od umírněného středu k více partyzánské rétorice a taktikám. Pro evropské čtenáře poskytuje kontext toho, jak se změnila povaha amerického politického dialogu, což následně ovlivnilo i mezinárodní politické prostředí. Text pomáhá vysvětlit kořeny současné polarizace americké politické scény.
Maggie Haberman – Confidence Man
Maggie Haberman, novinářka The New York Times a držitelka Pulitzerovy ceny, napsala komplexní biografii Donalda Trumpa “Confidence Man”, která sleduje celou jeho kariéru až po konec prvního prezidentského období. Habermanová strávila roky reportováním o Trumpovi a získala Pulitzerovu cenu v roce 2018 za své zpravodajství. Trump se na ni zaměřoval, což se stalo součástí příběhu knihy.
Informativní části knihy popisují jeho ranou kariéru, kdy získával peníze od státních vlád na financování svých velkolepých budov, a jeho pokusy proniknout do kasinového byznysu. Kniha předkládá pohled na Trumpa jako na stárnoucího bosse v mafiánském stylu, což odráží prostředí, v němž se pohyboval. Pro čtenáře zajímající se o politickou ekonomii vztahů mezi byznysem a státní mocí nabízí tato kniha cenný vhled do fungování amerického podnikatelského a politického prostředí.
Quinn Slobodian – Crack-Up Capitalism
Quinn Slobodian, kanadský historik, který se věnuje studiu neoliberalismu (definovaného přesněji než mnozí, kteří tento výraz používají), napsal knihu “Crack-Up Capitalism” o vztahu libertarianismu a demokracie. Sleduje, jak se místa jako Hong-Kong, Singapur a Dubaj vyvinula jako centra kapitalismu s omezenou demokracií.
Autor analyzuje, jak tyto modely ovlivnily další státy, jako je Čína, pro kterou je Hongkong vzorem pro jejich rozvoj nových měst. Zároveň ukazuje, jak se tyto modely stávají zajímavými pro západní myslitele - jak z hlediska investic do těchto center, tak i zřizování nových ekonomických zón, ve kterých platí odlišná pravidla, například v oblasti daní. Pro čtenáře se zájmem o globální ekonomické trendy a vztah mezi kapitalismem a demokracií poskytuje kniha pohled na alternativní modely ekonomického uspořádání.
Ivan Krastev a Stephen Holmes – The Light That Failed
Ivan Krastev, bulharský politolog, a Stephen Holmes, americký právní teoretik, napsali knihu “The Light That Failed” během prvního Trumpova funkčního období. Tato kniha pracuje s konceptem imitace a způsoby, jakými tento proces ovlivnil politický vývoj ve východní Evropě, Rusku a později i na Západě.
První část se zaměřuje na zavádění modelů západní liberální demokracie ve východoevropských státech po rozpadu Varšavské smlouvy a na reakce, které to vyvolalo. Druhá část se soustředí na Rusko a Putinův přechod k odlišnému modelu vládnutí, který zdůvodňoval poukazováním na nedostatky Západu. Závěrečná část analyzuje Trumpovo přebírání některých prvků východních politických stylů a jejich dopad na Západ. Pro čtenáře zajímající se o globální politické trendy a vztahy mezi Východem a Západem nabízí kniha strukturovaný pohled na vývoj politických systémů v posledních desetiletích.
Svetlana Alexijevič – Doba z druhé ruky (Second-Hand Time)
Svetlana Alexijevič, běloruská nositelka Nobelovy ceny, vytvořila v knize “Doba z druhé ruky” dílo dokumentující postsovětské období v Rusku. Její metoda spočívá v rozhovorech se stovkami lidí, které pak sestavuje do vyprávění s minimálními autorskými zásahy.
Kniha představuje pocity lidí, kteří zažili rozpad sovětského systému, krátkou naději na změnu a následné zklamání. Pro západního čtenáře je zajímavý pocit osudovosti, který mnozí dotazovaní vyjadřují - pocit, že Rusko není připraveno na určité formy společenského uspořádání: “V Rusku se za pět let může změnit všechno, ale za dvě stě let se nezmění nic.” Pro ty, kdo se zajímají o ruskou společnost a její vývoj po rozpadu SSSR, poskytuje kniha vhled do myšlení běžných Rusů během tohoto období.
Paul Lendvai – Orbán
Paul Lendvai, maďarsky narozený bývalý novinář Financial Times, který pokrýval region střední Evropy, napsal první úplnou biografii Viktora Orbána přeloženou do angličtiny. Kniha vypráví příběh o tom, jak se Orbán poprvé dostal do povědomí jako mladý protikomunistický protestující během povstání v roce 1989, založil Fidesz jako liberální stranu a stal se poprvé premiérem v roce 1998.
Autor popisuje, jak se během jeho prvního funkčního období projevily jeho sklony k centralizaci moci, ale protože neměl většinu, byl omezen v prosazování změn. Když se v roce 2010 vrátil k moci, měl díky maďarskému volebnímu systému super-většinu, která mu umožnila změnit ústavu a postupně přetvořit politický systém, včetně soudnictví a mediálního prostředí. Pro čtenáře, kteří sledují vývoj politických systémů ve střední Evropě, nabízí kniha pohled na transformaci jednoho z důležitých politiků regionu.
Rick Perlstein – Kronika amerického konzervatismu (Chronicle of American Conservatism)
Rick Perlstein, americký historik a politický komentátor, vytvořil čtyřdílnou sérii mapující proměnu Republikánské strany z elitní východopobřežní formace na stranu získávající jih USA svým pravicovým obratem. Série začíná knihou “Before the Storm” o kandidatuře Barryho Goldwatera v roce 1964, pokračuje “Nixonland” o vzestupu prezidenta Nixona, a končí dvěma svazky o cestě Ronalda Reagana k moci.
Série nabízí detailní popis způsobů, jakými pravice budovala lidová hnutí kolem kulturních a rasových témat, jako bylo busing (doprava dětí do škol za účelem rasové integrace) či bytová diskriminace, a rostoucí rolí evangelikálních křesťanů v Republikánské straně. Pro čtenáře zajímající se o kořeny současné americké politické polarizace poskytuje toto dílo kontext, který pomáhá pochopit, jak se konzervativní hnutí postupně transformovalo do své dnešní podoby.
| 