Včera byl elementární příklad něčeho, co označuji jako “Den blbec”. Co se mohlo vysypat, se vysypalo, co se mohlo pokazit, se podělalo totálně.
Pak byl večer a s Ditou jsme si měli spravit náladu tím, že vyrazíme na koncert. Dita někde vyšťárala lístky na Struny podzimu, měli jsme jít na Uri Caine ke sv. Anně. Jenže to by nebyl den blbec, abychom si v klidu došli na koncert a celý si ho v pohodě užili.
Zásadní problém byl totiž v adrese - na lístku stálo Zlatá ulice, sv. Anna. Kostel svaté Anny jsem neznal, zato jsem znal Zlatou uličku na Pražském hradě, takže jsme nic neřešili a dorazili jsme na Pražský hrad. Už při vchodu do Zlaté uličky jsem pojal podezření, že Struny podzimu se zřejmě nedočkaly takového ohlasu, jak by pořadatelé chtěli, protože široko daleko nikdo nebyl. Drobný zádrhel vyvstal v momentě, kdy se ukázalo, že ani žádný kostel ve Zlaté uličce není a není ani na soupisu pamětihodností hradu. Do zahájení koncertu zbývalo pět minut.
“Pomůže moderní technika, když nemáme mapu!” pravil jsem hrdě Ditě a vytáhl jsem mobil. V Oskarově WAPu jsem našel mapu, vyplnil jsem Zlatá ulice, Praha a dal vyhledávat. Mobil zahlásil, že požadovanou stránku nelze zobrazit. Proklel jsem Oskara tak mocně, že na call centru vypadl na několik minut systém. Dita, která má v moderní technologie velmi omezenou důvěru, se vesele smála. Sebral jsem jí její mobil s T-Mobile kartou a zavolal říšskou verzi wapu, protože němci v tom budou mít alespoň nějaký ordnung a bude jim to fungovat. Možná funguje, bohužel Dita neměla na telefonu nastavený wap. Naděje, že pomůže moderní technika, splaskla.
V autě jsem našel orientační mapu Prahy, bohužel v ní byly zakresleny jen takové ulice jako magistrála atd. Rozhodli jsme se dorazit do stanice metra a použít zdejší mapu. Hrůzně rozkopanou Hradčanskou jsme minuli a během třiceti vteřin jsme z Hradu dorazili modrým ďáblem na Staroměstskou. Bohužel mapy v metru už nejsou, co bývaly - jsou také spíše orientační. Nakonec Dita Zlatou ulici našla - je kousek od Betlémského náměstí. Než bychom tam dojeli, koncert by už asi končil. I bylo po koncertu…
Všechno zlé je pro něco dobré. Prošli jsme se po Pražském hradu bez turistů (to než nás napadl trik s mapou v metru), prolezli jsme jeho noční zákoutí, viděli Kafkův domek, šli se podívat na Císařskou louku a nakonec jsme zakotvili v pizzerii kousek od Albertova. Tak snad bude dneska lépe…
Poučení: mapa v mobilu je super. Jenže mapa na papíře funguje. A nejvíce funguje, když se díky této povědomosti nespoléháte na elektroniku, ale dopředu zjistíte, kam vůbec máte jít…