Dnešní přednáškový blok začíná tématem videosluzeb. První mluvila Laura Rovizzi z italského operátora Wind. Podle zkušenosti Windu videoprenosy buďto vyplňují čas mezi dvěmi aktivitami, nebo dublují právě probíhající aktivitu, například při poslouchání nějaké konference se stahuje video jen tak pro ukrácení dlouhé chvíle. To je zajímavé si uvědomit - video na mobilech není pro lidí nijak primární a od toho by se měla odvíjet použitelnost i cena.
Wind ve své sítí videoslužby nabízí v portálu přes i-módě. Používání dle typu videoslužeb je následující:
28% erotika
22% zprávy
11% sport
13% hudba
7% komix
7% počasí
3% finance
2% doprava
Polovina uživatelů videosluzeb u Windu jsou stali uživatele a zajímavé také je, že streamovani videa je rovnoměrně rozložené během dne i noci, nevznikají žádné špičky. Důležité pro nástup video služeb je podle Rovizzi jednoduché ovládání telefonu, jejich dostupnost a přednastavení videosluzby v telefonu tak, aby uživatel vůbec nic nemusel aktivovat ani nemusel nikde nic nastavovat nebo někoho o nějaké nastavení žádat, což vyžaduje spolupráci s výrobcem mobilů.
Druhé vystoupení měl Hugh Griffiths, šéf datových produktů u britského operátora O2. Ten říká, že "obsah je král" - s tvorbou obsahu jsou spojené vysoké náklady (pořízení a správa obsahu, marketing obsahu a programování platformy) a že by to operátoři měli respektovat a nabídnout poskytovatelům obsahu nějaký únosný model podílu na poskytování obsahu skrye mobilní sítě. Zajímavé jsou ale hlavně zkušenosti O2 s mobilním obsahem. Kupříkladu udělali pokus, že 70 lidem rozeslali klip, kde někdo nafukuje na pláži gumový člun, pak přiběhne kluk, do člunu skočí a tomu člověku co ho nafukoval tím tlakem praskne hlava. Klip se během několika týdnu rozeslal na 20 miliónů počítačů. Ale to byl jen takový pokus, co se stane s nehlídaným obsahem, jak se dalo čekat, přesvědčil O2, že si svůj obsah musí hlídat...
Podle zkušenosti O2 je důležité, aby uživatel byl přesně informován o tom, jak dlouho se bude zvolený videoklip stahovat. Pro spokojenost uživatele je i u videa velmi důležitá hlasová kvalita (obrazová je v rámci možnosti zařízení samozřejmost). O2 také tvrdí, že obsah se má přidávat do již existujícího portálu a nemá se vytvářet speciální portál pro video. Je také důležité nabídnout lidem obsah zdarma a možnost sdílet jimi vytvořeny obsah jako mms fotografie a videa.
Třetím přednášejícím byl Franz Joachim z UPC Morgen. Ten zase přinesl několik praktických údajů o tom, jak takový dnes distribuovány videosoubor vypadá. Má délku 80-120 KB, 10-12 frame/s, jeho stažení trvá 25-30 vteřin, zhruba stejně dlouho trvá jeho přehrávání. Video má typický rozměr 128 x 96 bodů a je blokováno pomoci DRM proti preposlani dalšímu uživateli. To jsou ale zkušenosti s Blue řešením UPC. Nicméně už z toho je vidět, že video na mobilů zatím rozhodně není o přehrávání celovečerního filmu.
Co podle Joachima uživatele motivuje k přehrávání videosouboru na mobilů?
- uspokojení z toho, že používá nějakou kuriozitu, se kterou se může pochlubit přátelům
- touha sdílet s někým nějakou hezkou chvíli a to především mezi partnery a přáteli
- specifické kontextově potřeby, například stažení traileru v okamžiku, kdy přemýšlíte, na co jít do kina.
Podle Joachima je nebezpečím pro rozšíření mobilního videa souboj formátu - 3GPP standardizuje .3gp formát, Microsoft tlačí svoje Windows Média a ještě jsou tu Reál Média. Tím vznikají problémy s podporou videa v mobilů - některé mobily video nepodporují vůbec, jiné jen některý kodek a jsou s tím problémy, například už při posílání MMS zpráv mezi mobily, kdy si člověk musí uvědomit, že některé mobily video v MMS vůbec nepodporují.
Joachim také upozorňuje na to, že můžeme být překvapení - velké zkušenosti s distribuci videa pro nízkou šířku pásma mají totiž firmy podnikající v porno businessu a tu se do mobilního videa pouštějí s velkou vervou...
To, co Joachim říkal, mi připadá velmi pro mobilní video nebezpečné - ani ne tak souboj formátu, kde je to jasné, jako spíš fakt, že mobilní video se v první řadě používá jako kuriozita k pobavení. Co až se stane běžnou věci? Bude už mít parametry na to, aby poskytlo plnohodnotný zážitek - tedy například sledování celovečerního filmu? Nebo zůstane už obvyklou a tedy nezajímavou, nekuriózní věci, kterou nikdo moc nebude používat? Budou lidé i bez toho, že je to nové, platit padesát korun na stažení traileru, který je na internetu zdarma?
Automaticky Ohakovano - omluvte případně diakritické problémy.
