Z letních zpráv mě zaujala jedna. Produktivita práce v Česku je poloviční oproti Německu. Našel jsem hromadu vysvětlení od méně odborných jako “český líný kurvy” až po maximálně ekonomická (medián přidané hodnoty se v Německu realizuje nad bazálním českým produktem) atd. Moje trocha do mlýna? Česko je ekonomikou prostojů. Nad tím prorůstovou a produktivní ekonomiku nevybudujeme nijak snadno.
Prostoje jsou v Česku všude. Přijdete k doktorovi a čekáte hodinu, dvě a více ve frontě, která nemá konce. Když potřebujete vyřešit jakoukoliv prkotinu, abyste si vzali půldenní volno. Věci, které jinde jdou korespondenčně, v Česku znamenají sehnat si výpis, potvrzení a donést žádost. Úřad máte hodinku od práce, hodinku zpět do práce, dopoledne je v prčicích. Přidejte nějakou tu rezervičku na nepředvídatelnou dopravu po rozflákaných silnicích a nikdo ze zaměstnavatelů se ani nepozastavuje nad tím, proč si “vyměnit řidičák” odskočíte na půl dne. Ale taky tenhle předpoklad započítá do mezd.
Stejně tak pošta a její dodání balíčku do ruky. Řemeslníci, kteří přijdou na smluvený termín plus mínus dvě hodiny kouknout na rozbitou ledničku. Však víte, ta doprava a před tím řešili na úřadě tu novou evidenci.
To všechno jsou prostoje. Už je ani nevnímáme. Už se jim ani nedivíme. Už k nám tak nějak patří. Dá se na ně vymluvit: však víte, ta doprava (o dvě ulice vedle), ty úřady, ti ostatní. Alespoň, že se dá na to postěžovat si kolegům u kafíčka ve firemní kuchyňce.
Tohle mě vždy překvapuje na německém světě. Když se pracuje od do, tak se od do pracuje. Pokud se žením, beru si dovolenou, novou občanku si vyzdvihnu cestou do práce na úřadě nebo na poště, doktor se domlouvá na termín, kdy má na mě opravdu čas. Nikoho by nenapadlo, že to jde jinak.
Myslel jsem, že to vymizí s generací, která nezažila komunizmus. Nemizí. Je to dědičná vlastnost. I ti, kdo se narodili po roce 1990 snadno podléhají prostojům, jen jim už moderněji říkají “prokrastinace” a přecházejí je s vysvětlením, že když už pracují, pracují tak efektivně, že zase za chvíli potřebují vypustit. Ale no tak…
Inu, další bod, kde máme němce co učit, protože takhle se vytváří ta pravá životní pohoda, nenechat se svazovat časem…
Publikováno pět minut po začátku pracovní doby.