Slíbili jsme článek shrnující poznatky z cyklu přednášek o WLAN a WiFi sítích z 3GSM kongresu v Cannes. A tady je - takže jaké jsou poznatky a zkušenosti firem, které již veřejné WLAN sítě staví?<p> Na 3GSM kongresu v Cannes byl blok zajímavých přednášek věnován také WLAN sítím vystavěným na bázi technologie WiFi. Ačkoliv převratné novinky se zde člověk nedozvěděl, zkušenosti lidí zabývajících se výstavbou veřejných homogenních WLAN sítí byly zajímavé. </p>
První přednášející byl Mikkel Vinter z dánského dominantního operátora TDC. Tato společnost spustila svoji WiFi službu teprve nedávno a v současné době nabízí tři desítky pokrytých míst a i na presentaci bylo vidět, že TDC je s WLAN teprve na začátku. TDC je dánskou obdobou Eurotelu a zajímavé bylo, že tento fakt byl vidět i na řešení, jaké TDC pro svoji WiFi síť použilo a jaké použil Eurotel pro WiFiJet.
TDC se (podobně jako Eurotel) soustředilo na pokrývání hotelů, kde se soustředí firemní klientela. Zajímavý poznatek: zatímco TDC chtělo pokrývat v hotelích hlavně přednáškové haly a obchodní patra, hotely trvají na pokrývání všech hotelových pokojů. Hotely totiž považují přítomnost připojení k internetu skrze WiFi za kompetetivní výhodu, dnes již nikoliv nepodstatnou. Hotely podle zkušeností TDC nepřikládaly velkou váhu výši provize – důležité pro ně byla jednoduchost použití ze strany zákazníka a pokrytí hotelu. I to napovídá myšlence, že jde pro hotely především o kompetetivní výhodu, nikoliv o zdroj příjmů.
TDC stejně jako Eurotel v současné době nabízí pouze možnost placení pomocí předplatných kuponů, TDC si ale nechalo udělat speciální kupony a nepoužívá kupony od předplacených karet. Nicméně zkušenost TDC je taková, že klienti požadují možnost nechat si připsat WiFi připojení ke svému telefonnímu účtu, tedy využívat účetní roaming mezi WiFi a mobilem / hotelovým telefonem. Zákazníci také v průměru přenesou 2MB dat za seanci a požadují spíše účtování za dobu strávenou ve WiFi síti, než za množství dat.
TDC také upozorňuje na nutnost pečlivě vybírat lokality pro hotspoty, aby se provozovatel sítě nevysiloval vykrýváním lokalit, kde hotspoty nebudou dostatečně využívány.
Druhým přednášejícím byl Pasi Tolonen z TeliaSonera. TeliaSonera je skandinávský telekomunikační obr vzniklý spojením společností Telia a Sonera. Obě společnosti také před spojením disponovaly vlastní WLAN sítí – Skandinávie má obecně jednu z největších penetrací internetu na světě a tak se není čemu divit, že WLAN technologie jsou tu přijímány velmi positivně.
Sonera Wgate má ve Finsku přes 200 hotspotů. K autorizaci připojení do sítě se používá buďto SIM karta nebo login, je používáno účtování jak měsíčním vyúčtováním například k mobilnímu telefonu, nebo předplacené karty podobně, jako TDC v předešlém případě.
Švédská Telia provozuje síť HomeRun se stovkou hotspotů, obě sítě se postupně integrují a SoneraTelia tak dnes provozuje jednu z největších (existujících, ne ohlášených) WiFi sítí na světě. ‘Sítě jsou integrované s nabídkou mobilního operátora, takže uživatelům mobilů SoneraTelia stačí připlatit si za datové služby WiFi zhruba 3,3 € měsíčně a pak již platit za délku používání WiFi sítě.
I poznatek SoneraTelia říká, že lidé jsou mnohem spíše ochotni platit za čas, který je pro ně snadno měřitelný, než za objem přenesených dat. Podle průzkumů SoneraTelia placení dle přenesených dat vyžadují především techničtí profesionálové a odborníci, běžný business uživatel raději platí za čas připojení k WiFi síti.
Tolonen také prozradil, proč si podle jeho názoru největší pozici na WLAN poli získávají mobilní operátoři. Jsou to většinou firmy s dlouholetou tradicí na trhu, vybudovaným zázemím a velkou mírou důvěry u všech zůčastněných stran. To je důvod, proč takový operátor snadněji získává kontrakty v lukrativních lokalitách. Navíc mobilní operátoři mají mezi sebou již uzavřené roamingové smlouvy, vztahy a nastavené roamingové vztahy, takže mezinárodní WiFi roaming se jim řeší zřejmě nejsnáze.
Do budoucna jsou také zajímavé takzvané “location related services” – neboli služby závislé na místě. Jednoduchý příklad v podobě hotspotu na letišti – uživatel se po autorizování do WLAN sítě automaticky dostává na speciální stránky s informacemi o odletech, příletech a službách letiště. Podobně to lze provozovat u všech hotspotů – nabízejí se zde nejenom reklamní příjmy, hlavním důvodem je zase zvýšení atraktivity této nabídky pro vlastníky lokality, v níž je hotspot umístěn.
Zřejmý je také podle Tolonena posun od pracovního využití sítě k odpočinku a zábavě. Připojení stále častěji používají lidé i jen tak, jako možnost ukrácení dlouhé chvíle, k vyzdvihnutí soukromé pošty či k chatování...
Poslední z trojice velkých přednášek věnovaných WLAN pro mobilní operátory byla přednáška Carlo Dietikera z firmy Togewanet. Tato společnost vyvíjí software Togewa WeRoam pro roamingový interface mezi GSM a WLAN sítí, aby uživatelé mobilních sítí měli možnost jednoduše a snadno používat WLAN sítě kohokoliv jiného. Myšlenka je to v principu jednoduchá – operátor a WLAN sítě se propojí v roamingovém bodě WeRoam a při vstupu uživatele do WLAN sítě je skrze tento bod přenesena autorizační a zúčtovací informace. Každý, kdo viděl účtování v mobilní síti ale asi už teď chápe, že tento software není deset řádků Perlu...
Carlo Dietiker kromě představení svého řešení také hovořil o WLAN trhu jako o celku. Připoměl, že dnes se odhaduje, že na světě funguje více jak 10 000 veřejných hotspotů (ať již zdarma, komunitních nebo placených) a že do roku se tento počet má zvýšit minimálně na 32 tisíc.
Mne ale zaujalo hlasování. Na kongresu byla možnost se ke každému bloku přednášek hlasovat pomocí SMS. Zajímavé bylo, že na otázku, jakou roli bude WiFi a WLAN, odpovědělo 33 procent hlasujících (účastníků konference, tedy odborníků na telco) že považují WiFi a WLAN za “overhyped” a vliv na příjmy operátorů bude minimální, zatímco polovina hlasujících je toho názoru, že WLAN budou dělat mobilním operátorům důležitý zdroj příjmů v budoucnosti. Jak to vypadá, ani odborníci nemají jasno ...
