Včera mi přibyl další rok, dnes už mohu bezpečně prohlásit, že jsem se dožil devětadvaceti let. Kdysi jsem si dělal legraci, že jsou to tři tragická výročí připadající na 26. srpen pro tuhle zemi: smrt Přemysla Otakara II. na Moravském poli, smrt Jana Lucemburka u Kresčaku a moje narození. Dneska už mi to tak vtipné nepřijde, protože čert ví, jak moc je to pravda.
Polední oběd s lidmi z Mobil Media byl veselý, vždy mi ti mimo jiné připomene, jak mám být vděčný za to, že mám malou firmičku a Boříka, který ví, kdy vzdát nevyhratelnou bitvu.
Večer k nám přišla spousta lidí, Dita udělala večírek, spoustu jídla a pití. Zajímavé je, že postupem mých let klesal počet knih coby narozeninových dárků a stoupalo zastoupení lahví vína. Letos jsem dostal jedinou knihu, zato solidní zásobu vína. Konzultoval jsem to ráno s Ditou a ta pravila, že je to jednoduché: při mojí solidně obsáhlé knihovně je šance trefit se do dobré knihy co nemám, nízká, zatímco o víně je známo, že ho mám rád, víno vypiju a je po lahvi. Jak mazané :)
Když už jsme nějakou tu lahev vína měli za sebou, rozhodlo se několik lidí, že chtějí vidět moje kachličkové veledílo na balkoně. Jen Kliďas nevěděl, o co jde, protože Marigolda nečte (na Haunštejně kde bydlí nemá internet), takže ho překvapilo, že všichni vědí něco o třech řadách kachliček u nás na balkoně. Potom mne všichni utěšovali, že to vlastně není špatné, že kachličky na balkoně musí být položené tak, aby sváděly vodu a vůbec není nutné, aby byly v rovině. Oponoval jsem, že vodu mají svádět ke straně a ne doprostřed balkonu. Hynek namítl, že mám vyvrtat díru a udělat tam odtok. Není to zlý nápad, ale sousedi pod námi asi nebudou pro.
Tak to byly v kostce moje devětadvacáté narozeniny :)
