Infrastruktura mění pracovní příležitosti v místě, kde je - i kde není. Pozorovali jsme to u dálnic a víme, že je to obousečná zbraň. Dálnice přinese do kraje pracovní příležitosti, jenže nejenom ty lepší, ale i ty prekariátní, jakou nesou sklady, výrobní haly a montovny. Místo, kde dálnice není, může naopak těžit z odlehlosti a stát se rájem luxusnější verze turismu. Dopady jsou těžko odhadnutelné v globálu a zhusta záleží na lokální připravenosti, podmínkách a aktivitě místních lidí či existenci někoho osvíceného, kdo se do záležitosti ponoří a pohne ji svým směrem.
Nejinak tomu je v případě 5G infrastruktury a s vědomím výše řečeného bych tedy popsal spíše předpokládaný stav, než dlouhodobé budoucí dopady na zaměstnanost v sektoru.
NFV - virtualizace funkcí sítě
Velká část moderních funkcí sítí 5G závisí na virtualizaci. Zjednodušeně řečeno celá řada funkcí sítě 5G je software nahrávaný do vzdálených počítačů, z nichž se nahrátím stanou základovné stanice či jiné prvky sítě. Naprostá většina funkcí opravdové sítě 5G je dálkově spravovaná. I sklon antén se řeší na dálku, zejména proto, že se prosazuje prostorové multiplexování, v němž je anténa ve skutečnosti polem mikroantén, jež se samy natáčejí za uživatelem. Důvod je jednoduchý: mít co nejuniverzálnější hardware a tedy snížit kapitálové výdaje a za druhé mít co nejmenší náklady na obsluhu, snížit operační výdaje. Teprve snížením CAPEX a OPEX se dá docílit toho, že se obrovské náklady na provoz výrazně většího množství dat při nedramaticky rostoucím počtu platících klientů podaří udržet v rámci mobilní sítě tak, aby bylo možné zachovat cenovou úroveň a zisk uznatelný akcionáři.
To ale také znamená, že velkou část funkcí sítí 5G bude možné řídit z centrály, rolloutem otestované konfigurace nastavení. A jelikož dnešní operátoři jsou globální, jde o rollout globální, z globálního řídícího centra. Tomu jde naproti harmonizace v rámci EU, kdy EU tlačí na snížení roamingových poplatků a tím nepřímo na větší propojení a integraci v rámci skupiny. Pro velké země, v nichž mají operátoři centrály, to je přihrávka, pro menší země takový malý chyták do budoucna: dá se tím vysvětlit, proč je potřeba snížit počet pracovních míst v pobočných zemích a omezit je jen na lokální implementaci marketingové strategie a callcentrum s podporou zákazníkům plus obchod. Vše ostatní může řešit centrála.
Většině dnešních operátorů to na první pohled nemusí být proti mysli. Stejně se na počátku století zbavili velké části radio-technických a montážních sil ve prospěch infrastrukturních dodavatelů jako Huawei či ZTE. A bez nich jsou v podstatě namydlení. Jenže zůstaly vysoce kvalifikované profese na lokálních centrálách a ty budou mizet také. Rádiové plánování se dá pro síť 5G dělat stejně tak z Bonnu jako z Chodova, rozhodovat budou náklady a vztahy mezi pobočkami a centrálou. Region je už lhostejný, beztak se pracuje na základě digitální mapy terénu od externího dodavatele.
Mizení expertních pozic z makroregionů na úkor centrál a vznik proto-manažerských pozic, které nemají větší rozhodovací pravomoci a v podstatě mohou jen implementovat centrální strategii do lokálních podmínek, je velké riziko. Na potření pohled. Na druhý i příležitost. Ti lidé si něco najdou, budou podnikat v telco businessu a rozvíjet svou zemi, chytří jsou na to dost.
Na třetí pohled to není Česká situace. V Česku neexistuje vývoj ničeho kolem mobilních sítí, nedělá se tady ideově nic z infrastruktury. Neexistuje tady žádná myšlenková platforma ani významný inkubátor, je tu jen VŠ vývojové centrum, které vzdělává studenty a je onnou výjimkou z pravidla. A protože tu ani nebude skutečný management operátorů, budou mít místní inovátoři těžkou možnost dohodnout se na pilotním provozu služby. Komplikace za komplikací způsobí, že kdysi dobrá pozice Česka v telekomunikační revoluci se definitivně ztratí.
Co s tím?
Mizející podpora vzdělávání a neexistující podpora inovativnosti nevede k dobrým scénářům. Jenže tak to v Česku je. Technické vzdělávání zůstává u technologií, nepřidává businessové aspekty ani soft skils. Zkušenosti je možné získávat v zahraničí, jenže k tomu se nepropracuje každý a těch několik firem, které se snaží obstát v mezinárodní konkurenci nevytrhne všechno. To je ta špatná zpráva. Uvolňující se intelektuální kapacita nebude využita pro posun ekonomiky, ti lidé buďto odejdou za hranice, nebo se sice v pohodě uživí, ale neposunou konkurenceschopnost ekonomiky dále. A to je všechno škoda. Česká ekonomika bude offloadem práce z přerodu infrastruktury na sítě páté generace jedna z nejpostiženějších.
