Jak zlevnit Česko? Místní samospráva je nesmírně nákladná, začít lze tady…

Patrick Zandl · 12. listopad 2022

Samospráva obcí je neuvěřitelně drahá a neefektivní. A není to její chyba a rozhodně to není v platech lidí, co to dělají. Je to v nedomyšleném systému, kde se šesttisíckrát znovuvynalézá kolo. Cožeto?

Máme v ČR více jak 6000 obcí, které musí mít své řízení. Taková Praha-Východ má 110 obcí a 188 000 obyvatel, tj. 1700 obyvatel na obec. Typická obec je malá, do 2000 obyvatel. Na Vysočině je do této velikosti 95 % všech obcí, kde žije 42 % obyvatelstva. Ve Středočeském kraji je to 93 % obcí s téměř 43 % obyvatelstva. Obce se kvůli úsporám organizačně slučují do „malých krajů“, čili do Obcí s rozšířenou působností (ORP), Praha-východ má 2, Brandýs-Boleslav a Říčany. V ORP se soustředí některé úřady jako třeba stavební. (Takže z takové Baště jedete do Brandýsa na úřad autobusem do Brandýsa, který jede 7x za den, zatímco do Prahy jede autobus až 5x za hodinu).

Obce řeší neustále stejné problémy. Jak zajistit školní a předškolní docházku, jak likvidovat odpady, co s rušením nočního klidu, co s autovraky nebo jak řešit energie. Malá obec na to nemá žádný aparát, i starosta to dělá často při své normální práci a nemá šanci se zorientovat. Odvoz odpadu? V podstatě udělá to, co mu řekne jedna z firem, která to v jeho regionu dělá – protože nemá šanci si to nastudovat a vlastně ani vyřešit jinak, úkolů podobné velikosti má desítky. Přitom odpadové firmy mají regiony rozdělené podle toho, kde mají infrastrukturu, především skládky, takže když vypíšete soutěž, nabídku vám pošle právě jedna. Ber nebo chcípni pod odpadkama, pane starosto. Ale aspoň víte, co máte dělat. Školství? Energetika? Tam v malé obci plavete úplně, takže jedete, jak se to dělalo vždycky, protože to alespoň funguje a nikdo vás za to nezavře, když už to císařovna takhle vymyslela.

Změna ve školství? Zapomeňte, bez obcí (které základní školy „vlastní“) to nepůjde. I když se vymyslí krásný nový systém na ministerstvu, obce ho efektivně vyignorují, protože nemají žádnou motivaci a ani možnost jej implementovat, leda by se potkal osvícený odbor školství, osvícený místostarosta, osvícený ředitel školy a osvícený ministr. Na takové setkání mě pozvěte, chci ho vidět a už jsem jich jednotky viděl. Jenže v Česku máme 4000 základních škol …

Metodická podpora od státu je mizerná. Pravda, úředníci se snaží pomáhat, když se jim ozvete a najdete toho, co to dělá, to všechna čest, máme chytré lidi. Ale že by existovaly nějaké materiály, které by vám poradily, to je spíš výjimka. Myslíte, že třeba k energetické krizi něco vzniklo? Jen materiál jedné ópeesky (to jsou ty proklínané nevládky), co vydala fajn materiál a pak město Litomyšl, které se pokusilo před čtyřmi lety publikovat své zkušenosti a poradit ostatním. Takže jak to řešíte jako starosta, který je za to právně zodpovědný? Buďto někde vypátráte od kámošů nějaká doporučení, nebo vezmete to, co vám někdo nabízí, protože nemáte jinou volbu, nebo jste bohatší obec a zkusíte si najmout právníky a něco postavit na zelené louce metodou pokus-omyl-kriminál. Spálíte hromadu peněz blouděním po slepých cestách, které už před vámi dalších asi tak 6000 obcí prošlo nebo je to ještě čeká.

Proto je český systém obcí tak drahý.

Když řídíte obec, jste vděčný za vzory, které lze předevzít. Když jsme před dvěma lety v Brandýse zavedli jednotné podmínky pro developery, začalo se tomu posměšně po internetu mezi internetovou pravicí říkat Zandlova daň. Jenže co týden se ozve někdo z nějaké obce (včetně komunální pravice) a chce s tím poradit a místo posměšného označení se z toho už stal trademark, protože vedení obce ví, že to někdo nějak řešil a má o tom alespoň trochu páru. A je to to jediné, co se dá sehnat.

Jak to má takové Německo?

Celé Německo s osminásobkem obyvatel má 11000 obcí, tedy necelý dvojnásobek proti Česku. Průměrně je přitom 7500 obyvatel v obci. Starosta je volen zvláště, každá země to má jinak, v Bavorsku na 6 let, v Sársku na 10 let. Zastupitelstvo se také volí všude jinak, v Bavorsku zároveň s volbou starosty (ten je ale volen přímo), třeba v Sársku jednou za pět let.

A pomoc s úřadem? Jako zástupce obce zavoláte své kontaktní osobě na zemském odboru pro metodické vedení obcí a za chvíli už máte PDFko s praktickým postupem, co dělat. A se sebehodnotícím formulářem, kterým nahlásíte, jak vám to šlo a co byste potřebovali zlepšit. Velká část software je dodávána nebo alespoň doporučována centrálně, takže když chcete například dělat správu obecního majetku, máte hned několik doporučených digitálních možností. V Česku? Příšernost. Právě hledám systémy na evidenci a pasportizaci městského majetku, je to špatenka. Přitom to je něco, co potřebuje každá obec – měla by vědět, kde má majetek, v jakém je stavu, jaké má parametry, ale taky třeba evidovat, jestli se udělaly revize věcí, které se dělat mají, uchovat ty dokumenty k tomu atd.

Pokud chcete zlevnit Česko, tak je třeba začít TAKY TADY. Nejprve nabídnout jednotné metodiky, doporučené postupy. Pak iniciovat vývoj nástrojů, zejména software vytvořený pobídkami na soukromníky, kdy jako stát zaručíte, že zaplatíte obcím SW s určitými parametry, jako je přenositelnost a jednota dat. Pak tlačit na sloučení agend. Čestného starostu, ať si obec o dvousta lidech má (stejně dostane málo peněz), ale energetickou agendu a odpadové hospodářství ať mu řeší někdo, kdo na to má prostředky i znalosti, ne ať to skončí u zoufalého člověka na úřadě, který do té doby nic takového neřešil.

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook