Byl to můj první ročník. Je to s podivem, ale je to tak, na letošním webexpu jsem byl poprvé. A tak se nepřidám do tlačenky hlasů, že letos to bylo tradičně nej/horší/lepší, protože nevím. Důvod mé prvoúčasti byl tradičně prostý: jednak nevhodně zvolené datum, kolidující tradičně (a letos prvně ne) s akcí pro mě důležitější, jednak nedostatek času a sebemotivace. Za doby Lupy jsem na Webexpo vysílal namísto sebe raději lidi jako Martina Malého, který si k akci vybudoval vřelý vztah.
Letos už nebylo, na co se vymlouvat a když jsem byl požádán Vaškem Stoupou o přednášku do bloku věnovanému Internet of Things, řekl jsem si, že se toho nějak zhostím. Jednak proto, že jak program ukázal, jsme v energomonitoru asi jediní, kdo měli nějakou větší zkušenost s něčím jiným, než rozsvícení žárovek na dálku, jednak proto, že jsem na akci byl zvědav a tak jsem si i vyblokoval pátek na to, abych ji prolezl.
Především: angličtina. Rozhodnout, zda byla pitomost či bájo udělat konferenci v Česku v angličtině, neumím - byla to vize, to rozhodně. Bylo zřejmé, že některým řečníkům angličtina neseděla, já mezi ně ostatně patřím, protože energetické pojmy prostě nemám zažité a podívat se, jak se řekne přečerpávací vodní elektrárna, mě napadlo až těsně před mou vlastní přednáškou. Navíc anglicky jsem naposledy dělal workshop vloni u rakouského mobilního operátora, jenže LTE termíny jsou v češtině stejné, jako v angličtině :) Kromě toho placený workshop ponechal prostor na důkladnou přípravu, zatímco free přednáška v nabité části roku je prostě obětí dostupného množství času.
Musím poznamenat, že problémy s angličtinou jsem neviděl jen u přednášejících, ale taky u posluchačů. Obecenstvo bylo laxní, ztrácelo se. Pokud někdo z přednášejících zvolil náročnější rétoriku, přestávalo se obecenstvo chytat a nezkušený presentátor si toho nevšiml a nechal obecenstvo zcela se odpoutat. To byl případ pár "native speakerů". Ale i ti, kdo z nutnosti či rozvahy volili jednodušší angličtinu, měli problém s tím, že obecenstvo nereagovalo. Hodit otázku do pléna znamenalo vystavit se trapnému mlčení, kdy se posluchači spíše styděli koktat odpovědi nejistým přízvukem. Vtípky, když už se jich vypravěč odvážil, bývaly oslyšeny, nebo se nejprve zasmál jeden-dva lidi a pak s odstupem času a pochopení se přidávaly další. Plynulosti a živosti přednášek to nepřidávalo.
Na druhou stranu byla nepochybně možnost zapojit do následných diskusí zahraniční hosty a řečníky, kteří by jinak s češtinou utřeli. Ale za tu dobu, co jsem v pátek někde popocházel, se to moc nezhodnotilo. Třeba se to zhodnotí v nějakých zahraničních odezvách a Webexpo se stane formou reklamy na české firmy a české prostředí do zahraničí.
A ještě jednu nevýhodu angličtiny jsem zaznamenal, jak jinak, než u své vlastní přednášky. Hovořil jsem o problémech energetiky a toho, jak by je chytré moderní technologie jako Internet of Things, Big Data a Datová analýza mohly pomoci řešit. Jenže právě ten závěr, kdy jsem se snažil posluchače dovést k tomu, jak a že právě možná takhle, jsem přeskočil, protože jsem mírně přetáhl (fakt jen mírně, špatně jsem si spočítal, jak rychle mi to půjde) a moderátor začal být neodbytný. Až pak jsem si uvědomil, že to nejdůležitější - shrnutí a vývody - jsem vynechal a vlastně ani nenastínil. Kdybych přednášel česky, uvědomil bych si to a další tři minuty ještě moderátora vyignoroval. Takhle jsem posluchače jen zmátl povídáním o tom, jak energetika vypadá, funguje a nepropojilo se jim, proč jsem jim to vlastně vykládal. Moje škoda.
Takže angličtinu ponechám na zhodnocení historiky. Osobně soudím, že pokud se v příštím ročníku nepovede významné zapojení okolního světa do Webexpa, je angličtina spíše zbytečná, protože bere na živosti konference. Pokud by se z něj stala opravdu středoevropská konference, smysl by měla. Letos to tak ale nebylo a těch pár zahraničních řečníků se prostě dalo vyslechnout anglicky, zbytek česky.
Věc druhá: mé dojmy. Můj hlavní problém z českých konferencí je, že se tu prakticky nic nového nedozvím. Což je na jednu stranu samozřejmě dobře a je to dáno tím, že obor sleduju dost bedlivě a řekl bych, že řadě věcí i mírně rozumím či si je namátkou pamatuji, případně mě do hloubky webexpem probírané nezajímají. Zajímají mě moderní směry v databázích a zpracování dat, vím, co je HADOOP, ale těžko už s ním budu někdy programovat a vytvářet aplikace. Naši programátoři ovšem ano, takže obsáhlé přednášky o tom, jak na HADOP, už nechám jim. A to je ostatně směr, kterým Webexpo jde a dobře tak.
Já nakonec část času trávil s lidmi. Tu a tam se někdo stavil, kdo chtěl něco probrat či staří známí. I tady už je ale vidět, že mladou generaci internetu obloukem míjím a když jsem se s ní tu a tam potkal, jen jsem si naléhavěji připomínal důvod toho míjení. Neprotínáme se mylšenkově. Řada návštěvníků Webexpa jsou prostě programátoři se všemi limity tohoto. Tam, kde mě zajímají dopady, použitelnost, zobchodovatelnost, je zajímá jen naprogramovatelnost. Věc, kterou já považuji za danou, že "nějak půjde" a je to jen věc uvrtaných prostředků, trochy inteligence, rozhledu a osobního nasazení. Stále dokola mě překvapovali lidé, kteří naprogramovali něco zajímavého a nyní čekají na davy koupěchtivých klientů a diví se, že nepřicházejí. A čekají pravděpodobně dodnes.
Tady někde jsem se nakonec rozmyslel nejít na páteční párty, na kterou jsem si původně udělal čas. Už je to přeci jen pro mladší generaci, my staří se zřejmě vážně raději zavřeme uprostřed lidí, kteří vědí něco jiného, než víme my - nebo s knihami.
Tak nějak mi z toho také vychází, že naplnit tužbu manažera Jihomoravského inovačního centra Michala Hrabího, aby se mezi startupy dostaly i vědecky a technologicky orientované firmy, nebude nic snadného. Přemostit ryze "informatické" startupy a firmy či lidi, pro něž je IT jen nutná ingredience na cestě k funkčnímu produktu či službě, nebude snadné. Pomohlo by to oběma. První skupina by měla příležitost vytáhnout hlavu z … míst, kde panuje dojem, že kódování je král, zatímco druhá skupina by lépe dovedla své produkty mezi světovou špičku.
Takže mi to připomíná, že nám také docela často chybí skupina třetí: těch lidí, kteří tyhle dvě skupiny promíchávají, způsobují, že jsou schopny koexistovat, domluvit se a něco prodejného vyprodukovat. Dokud budou soft-skills mezi ajtáky sprosté slovo a vzdělání v jiných oborech, než programování, opovrženíhodný parazitismus, budeme mít pořád slabý tah na branku.
Budu mít mírně s čím porovnat, za dvacet dní začíná specializovaná akce European Utility Week, kde se sráží firmy nátury našeho Energomonitoru (jen o pár grádů bohatší). V pátek jsme přes iMessage poladili targeting a positioning naší kampaně, zacílili mesidž na cílovou skupinu a teď už to jen exekutnout. Česky a bez zmrdispeaku prostě a jednoduše oddřít :)
A třetí věc, kterou jsem konečně pochopil: proč řadu firem to startupové šílenství míjí. Proč nebaží po článcích na Lupách, Těchinternátech a podobných magacínech. Opravdu nic jim to nepřináší, než blitky v diskusích a zkažený den (zhusta nejeden). To je ve skutečnosti ten důvod, proč se o většině tuzemských zajímavých a úspěšných firem nedozvíte, pokud nejsou ve vaší branži či pokud někoho od nich neznáte, nebo pokud už neudělali tu chybu (které po přečtení diskuse asi litují), že se nějak provařili a média si jich všimla. Ponaučení: chcete-li dělat něco zajímavého a dobrého, je vhodné pozornost médií si rozmyslet, většinou vám zvýší hlavně přísun nabídek k inzerci…
