Pan Rybář mi odpověděl. Doufal jsem, že je politicky protřelejší, přizná se, že článek bez jeho vědomí pod jeho jménem publikovala externí sekretářka, kterou právě vyhodil, jak bývá v tomto případě dobrou tradicí. Neučinil tak, pokračuje na jízdě na mrtvém koni a kdo máte tu touhu, můžete se přidat. Já jen pro pořádek doplním to, co je i v učebnicích ekonomie. (můj iniciační článek je zde)
ad 1. Když bude roaming předražený, nebudou jej zákazníci používat. Zákon nabídky a poptávky platí i přes nedokonalé konkurenční prostředí.
Podstatou výhrady není fakt, že roaming je předražený. Na to by operátoři měli právo a to je svobodné podnikání. Podstatou výhrady je fakt, že předraženost roamingu slouží jako blokace pro činnost alternativních operátorů na trhu. Ti, jakkoliv úspěšně svou službu provozují, tím jen zvyšují výnosy své konkurence a ještě více ztěžují svou pozici na trhu. Zákon nabídky a poptávky není zjevně jediný zákon, který na trhu funguje.
ad 2. Pokud na roamingu operátoři vydělávali nekřesťanské peníze, byly to jejich zisky. To je účelem podnikatelů a firem – generovat zisky. Od těch se pak odvíjí expanze (noví zaměstnanci, rozšiřování sítě, zavádění nových technologií). Pokud někomu smrdí slovo “zisk” a vnímá jej jako vykořisťování, pak rozumím, že bude hledat uplatnění svého voličského hlasu kdesi v okolí Táni Fischerové.
Prosím pana Rybáře, aby o mně netvrdil, že jsem homosexuální židozednářský klerofašista a už vůbec si vyprošuji, aby mne zdravil pozdravem Heil Hitler! (česky řečeno, aby mi nevsouval do úst něco, co jsem neřekl). K nekřesťanským ziskům viz výše.
Podnikateli přináleží spravedlivý či též přiměřený zisk. Spravedlnost a přiměřenost v tomto slovním spojení nepředstavuje omezení výše zisku, ale způsobu jeho nabytí. Zisk má být získán spravedlivě, přiměřenými způsoby. Když někoho chytnete pod krkem a řeknete mu, že dostane přes držku, dokud vám nenakulí pětikilo, tak je to sice svobodné podnikání generující zisk dle všech zásad Svobodných, ve slušné lidské společnosti je to protizákonné z řady dobrých důvodů, které - doufám - je možné nevysvětlovat, protože je víme. Český právní zákoník pamatuje na takové generování nespravedlivého zisku v kapitolách lichva, podvod, zločinné spolčení či vydírání, v případě velkých firem se tomu říká "porušení pravidel hospodářské soutěže”. Jistěže je to z pohledu Svobodných hnus a umělá regulace, až nějakého potkám, vyzkouším, jak se mu bude svobodná soutěž se mnou a mojí bejzbolkou líbit a dám vědět, jak dlouho si své názory a zuby podržel.
ad 3. Pokud operátoři nezdraží, zabrzdí to jejich expanzi do budoucna. To v důsledku zdraží služby stejně, jen ne okamžitě a explicitně.
Už několikrát se operátorům tahle situace stala a vždy temně vyhrožovali nutností zdražit, naposledy tuším snížením terminačních poplatků v domácí síti. Jenže koloběh peněz v mobilní síti funguje jinak, není to nákup a prodej, ale investice a prodej. Operátor, pokud má dojem, že lidem prodá vodotrysk do mobilu, investuje půl miliardy (z půjčených peněz) do zavedení funkce vodotrysku a předpokládá, že se najde sto tisíc lidí, kteří ji budou deset let používat za cenu 100 peněz. Po drobnější operaci s excelem vidí, zda to vyjde (=jde do toho) nebo nevyjde (=tradá). Principem inovace tedy není utratit vydělané peníze a za ně je získat zpět, jak předpokládá pan Rybář, ale investovat dostupné prostředky s vidinou budoucího zisku. Pro ověření mého tvrzení sledujte situaci na Českém trhu v oblasti 3G. První 3G síť spustil Eurotel před deseti lety. Dodnes jsou služby 3G operátorů žalostné, ačkoliv jim regulátor nic moc nepřikazoval a regulační příkoří se jim neděla, zatímco sousední země mají služby na mnohem pokročilejší úrovni a regulátor jim šlapal po krku, navíc licence operátory jinde přišly podstatně dráže. Zjednodušeně řečeno se našim operátorům vyplatilo zákazníky zkásnout a neinovovat, ačkoliv měli v cenotvorbě volnou ruku. Zdražení či sleva v mobilní síti nemá na inovativnost a expanzi do budoucna v rozumné míře velký vliv.
4. Pokud je pro operátory levnější roaming výhodný, proč jej už nezavedli? (Námitka, že zisky neklesnou, protože lidi budou více volat.)
Pan Rybář opět překrucuje (nebo nepochopil). Výhodnější je drahý roaming pro velké zavedené operátory, nikoliv pro malé alternativní operátory. To je ten hlavní důvod, proč jej nezavedli - ti malí nemohou, pro velké je drahý roaming výhodný.
5. Pokud někdo ví, kde je “rovnovážná poloha trhu”, proč neurčuje ceny pro další produkty a služby?
Rovnovážnou polohou trhu se překvapivě neoznačuje stav publikování centrálního ceníku, ale stav, kdy trh není deformován nebo tato deformace je kompenzována, čili regulována. Kompenzace mají různé podoby: například když se udělovaly licence na GSM sítě v pásmu 900 a 1800 MHz v Německu, byla licence pro Eplus v pásmu 1800 MHz na přepočet o něco levnější, protože bylo zřejmé, že výstavba bude těžší kvůli horší rádiové propagaci. Podstatou regulace trhu je naopak odstranit bariéry, které svobodnému, rovnému a spravedlivému podnikání brání, například zajistit to, aby na trhu nemohly vznikat a prosperovat nejrůznější gangsterské praktiky. Což byl příklad roamingové blokace alternativních operátorů. A vtip je samozřejmě v tom, že není nikdo, kdo by věděl přesně, jak skutečně má vypadat rovnovážná poloha trhu. Toto vymezení vzniká diskusí lidí, kteří rozumí ekonomice i dannému oboru.
6. Ceny nebo “spravedlivé náklady” nemají být určovány ani úředníky, ani demokratickou většinou. Je to stejně odporné jako ta moderní (související) debata o mravnosti zisků všemožných profesí. Nepochybuji, že pan Zandl by nám zavedl i spravedlivé porce jídla v restauracích nebo spravedlivé ceny lístků na autobus.
Jak při komunikaci s finančním úřadem pan Rybář rychle zjistí, náklady se dělí na uznatelné nebo neuznatelné. Dárky pro milenku do nákladů své firmy dá těžko, rozhodně to nesmí přiznat, pokutu za svobodné parkování na přechodu pro chodce už vůbec. Podobná teze se užívá u spravedlivých nákladů. Pokud se vyčíslují, má v nich být zahrnuto to, co se týká nákladované služby. Cena za techniku ano, pokud technika slouží službě. Cena za ředitelovo Audi ano aliquotní částí podílu služby na podílu výnosů firmy. Ředitelova milenka vůbec. To je rozdělení, které vám poněkud vědečtějšími a delšími slovy ozřejmí každá učebnice ekonomie včetně těch sovětských.
Ano, jsou chvíle, kdy by pan Zandl zavedl spravedlivé proce jídla. Tento systém se používá například v době války, kdy je zdrojů jídla nedostatek. Druhou cestou je nechat ty lidi pochcípat, což jiný vyzývatel Svobody bez předsudků J.V.Stalin již vyzkoušel a experimentálně ověřil jako rovněž funkční. Z důvodů dlouhodobé udržitelnosti ovšem v tomto případě preferuji regulaci a tedy první cestu (J.V. Stalin již za svého života neověřil, my ano).
Závěrem: od pana Rybáře se bohužel neliším světonázorem, ale zkušeností, znalostí a záklopkou nemluvit o věcech, kterým se nevěnuju do detailu a na které mám jen názor. Názor má každý, ale rozhoduje znalost. Regulace roamingu je aplikace sto let starých ekonomických pouček, musíte je ovšem znát a musíte se trochu situaci na trhu věnovat, věru nejde o žádnou mystiku nebo magii. V případě žárovek (kdo chce svobodně Zandla bíti, svítí si při tom žárovkou) je ta poučka rovněž jednoduchá a jde o to, zda máte obavy z Ruska a závislosti na něm. Pokud ano (já), považujete “zákaz žárovek” za prkotinu. Pokud ne, nebo jste nepochopili, o co jde, tak vám to trhá žíly.
Tím považuji jízdu na mrtvém koni za ukončenou a přeměřením ujeté vzdálenosti můžeme zjistit, že ke svobodnější společnosti jsme se nepohnuli ani o milimetr. Je ale dobré jednou za čas experimentálně ověřit, že sebevědomí znalost stále ještě nenahrazuje.
