Je zajímavé sledovat, jak prakticky všichni IT lidé, kteří mne znají, automaticky předpokládají, že mám Apple iPad doma. A ptají se mne, jak jsem s ním spokojen a jak se mi s ním dělá. Odpovídám, že spokojen jsem moc a nedělá se mi s ním nijak, protože ho nemám. Cože to?
iPada jsem v ruce měl a moje nadšení je podobné jiným nadšením z podobných produktů, kupříkladu před lety z iPhone. Jenže po delším uvažování jsem usoudil, že iPad není produkt pro mne. Důvodů je několik a pokusím se o ně s vámi podělit.
Hlavním je asi fakt, že iPad je produkt pro konzumaci obsahu, kdežto já obsah spíše vytvářím. Mou dlouholetou touhou je, přijít si do kavárny, vybalit si krabičku cca velikosti cigaret (sirkovou bych ztratil), z ní se vyloží slušná obrazovka i klávesnice a já už mohu pracovat na tom, co mi zrovna letí hlavou. Upřímně řečeno, na tohle iPad zrovna moc není. Ano, mohl bych si dokoupit maličkou hliníkovou cute bluetooth klávesnici a připojit si ji, nebo průhlednou plastovou vyndat ze skříně (ana jest větší). Jenže, jak moudře pravil Dušan, to už si přeci můžu vyndat notebook. A to je blahá pravda. Protože iPad budu štelovat na stojánku, opírat o nápojové menu kavárny a kdovíjak jinak se pokoušet s ním vyloudit to, nač jest notebook přizpůsoben takříkajíc od přírody.
Na sledování filmů mám notebook nebo velký počítač, na poslouchání hudby iPhone, na knížky Booken. Na surfování po webu mobilně iPhone, (snažím se tomu vyhýbat, ale používáním RAZR2 už bych se moc nechlubil, mapa je moje killer app...), když jsem doma či v práci, tak spíše velký počítač.
iPad se mi tak trefil do velmi tenké skulinky. Žádnou z jeho silných stran nedocením natolik, abych za něj dal požadované peníze a jeho slabiny by mne příliš štvaly. Možná bych na něm četl knihy pohodlněji, než na Bookenu, ale štvalo by mne, že tam nejsou žádné české. Surfoval bych po webu, ale jen bych tím zabíjel čas, co nemám. Prohlížel bych si na něm fotky, jenže v Lightroomu v nich mám neskutečný bordel a nevěřím, že by mi s tím iPad jakkoliv pomohl. Takže ne, iPad jsem si nekoupil.
To neznamená, že bych tabletům nevěřil. Apple skvěle odstartoval jejich boom a dá se čekat, že letos to s nimi půjde nahoru v zahraničí, příští rok i u nás. Na trh se dostávají tablety s Androidem, vypadají rovněž nadupaně a skvěle, až se vylepší jejich česká podpora, budou to také skvělé stroje, které mne možná udolají na to, abych si je za několik tisícovek koupil k lépe vypadajícím konzultacím webových služeb, sledování filmů s titulky a dalším drobnostem.
Stran mé věčné touhy se zdá, že lepším řešením opravdu bude netbook. Poté, co baterka v mém MacBooku vydrží pod hodinu a notebook je v obecném rozkladu způsobeném těžkým životem se mnou (čtyři léta stár), jsem začal občas používat Markéty AsusEEE 1000H. Jednoduché, slušné. Na baterky čtyři hodiny, během nichž napíšu i kratší telenovelu nebo týdenní zprávu Lupy. A co víc, funguje mu bezchybně podpora Ufona, který mi v Praze zajišťuje slušné a cenově mně přijatelné připojení - poté, co jsem updatoval z 10.5 na notebooku na Snow Leoparda 10.6, je mi můj Vertex modem u Ufona lidově řečeno na prd (ovladače v nedohlednu). S Windows ovšem jede.
V případě netbooku jsem spíše začal pošilhávat po řešení dát na něj jiný operační systém, pravděpodobně nějakou bázi Linuxu. Na to, co potřebuju, většina z nich stačí: psát, trocha toho Skype, GTalku, pošty a webu. Psaní probíhá stejně většinou v Google Docs, takže textový editor není veliká nutnost, i když pro prostředí bez signálu vyhoví. Pár systémů jsem už otestoval, příjemně překvapil nokiácko intelský projekt MeeGo, který je opravdu na netbooky efektní a efektivní. Dobře se jeví i Linux Mint a Ubuntu se svou verzí pro netbooky. Zaujalo Easy Peasy, nezaujal Chrome OS, na něj je zatím fakt moc brzo. A Jolicloud se mi líbí standardně... Co mne brzdí, že se mi zatím nepodařilo rozběhat ufouní modem. Ten sice má Linuxový ovladač, ale když s linuxem neumíte, tak ho do těch distribucí dostanete těžko, což se mi právě prokázalo. Rozcházet Mac OS X na neoficiálním hardware se mi fakt nechce.
A to mi připomíná můj závěr. Operační systémy pro netbooky se začínají blížit stádiu laické použitelnosti. Všechny výše uvedené rychle nabootují a proberou se z uspání (ano, to uživatele megaprudí, jak to u Win nefunguje), nabízejí běžné pracovně brouzdací služby i podporu multimédií, vše v hezkém hávu. Windows na netbooku jsou overkill - zatím to byla nutnost pro spuštění těch pár programů, ale s novými distribucemi jsou obavy pryč. Dá se to pomalu používat.
V tomhle netbookům věřím. Mohou být mou příští krabičkou, se kterou budu psát u stolku v kavárně. Otázka zní, zda se najde dost takových, kteří něco takového ocení a nepodlehnou svůdnému kouzlu tabletů...
