Focení v prostorech, kde si majitel myslí, že se fotit nebude, je pro mne důležité, protože kupříkladu všechny fotky na CeBITu a na mnoha jiných akcích se dělají v prostorách, kde někdo vyvěsil zákaz focení. A tak se ještě jednou vrátím k incidentu DarkMastera a Kostěje na Novém Smíchově u Carrefouru.
Jak se dalo čekat, názory v diskusích u hory článků na nejrůznějších serverech a hlavně blogách (seznam na Každý Bloguje by Rony), se rozdělily na dva tábory: 1) hoši tam šli provokovat a tak dostali po papuli, co čekali. A 2) tohle si ochranka nesmí dovolit. Soudím, že oba názory jsou správné - šli tam, trochu provokovali a to nic nemění na tom, že ochranka si tohle nemůže dovolit. Ani policie nemůže někoho zmlátit jen tak, může použít "donucovacích" prostředků tam, kde občan odmítá uposlechnout zákonných povinností (legitimovat se, nekrást, nevraždit atd) - a pokud to dělá, musí to být v míře provinění. Nelze zastřelit člověka, co se odmítl legitimovat. Ochranka taková práva vůbec nemá, ochranka je totéž, co normální občan. Stejná práva, stejné povinnosti.
Co je zákaz focení? Zákon přímo stanovuje, co fotit nesmíte - vojenské objekty, hraniční přechody atd. O hypermarketech ani slovo. Může majitel objektu zakázat focení v něm? Pokud je to soukromý objekt, může. Škodovka logicky nerada vidí, když na jejím testovacím autodromu testuje nový prototyp a přes plot si tam vleze novinář a fotí ho. Takový problém ale spíše než se zákazem focení souvisí s proniknutím do cizího objektu bez povolení a v horším případě hraničí s průmyslovou špionáží, pokud by ten novinář mimo jiné pracoval pro konkurenci. Poznámka: citace ze zákona o focení soukromých osob a v soukromých objektech přináší Ozogan.
Pokud z objektu uděláte veřejné prostranství, jako v případě nákupního prostoru hypermarketu, je to se zákazem focení složitější. Navíc určitá lidská práva nemůžete omezit. Nemůžete nad vchod do hypermarketu vyvěsit ceduli "Sem cikáni nesmějí" nebo "Vstupem do tohoto prostoru souhlasíte s právem ochranky zastřelit či umlátit vás na místě" a pak trvat na dodržování těchto nápisů. Zatímco tyto dva příklady jsou markantní a právně vyloučené, s právem člověka fotit a právem majitele omezit focení ve veřejném prostoru (nikoliv veřejnosti patřícím, ale veřejnosti sloužícím, což hypermarket je), to tak jednoduché není. Já osobně se domnívám, že právo fotit v takovém prostoru nelze omezit. Kam bychom došli, kdybychom to připustili? Uděláte si fotku na Václaváku a zaplatíte autorská práva majitelům budov i všem lidem, které jste na fotce zachytili?
Pokud někdo chce, aby se v jeho objektu nefotilo, musí se smířit s tím, že z něj nemá dělat objekt pro veřejnost. Objekt určený veřejnosti nemá jediný důvod, proč by se v něm nemělo fotit. Je tu nějaké tajemství, které se zachytí pouze vyfocením? Které si nelze kupříkladu zapamatovat? Asi těžko a proto i soudy v Evropě (ač to pro nás není směrodatné) v podobných případech prohlásily, že focení na veřejných prostranstvích omezit nelze. Stejně jako dýchání.
Ochranka může slušně požádat, abyste nefotili. Vy můžete vyhovět a je to rovněž slušnost respektovat přání majitele objektu. Na slušnou Kostějovu otázku, zda může fotit, tedy nemělo přijít žádné chytání za límce ale slušné "Prosíme, nedělejte to, majitel to nemá rád." Na DarkMasterovo focení měla přijít podobná slušná prosba, ne mlácení.
Ochranka má být v obchodním domě na něco jiného. Má vyvádět pozvracené ožraly, zadržovat zloděje do příjezdu policie, řešit problémy. Focení není problém, maximálně tak uměle vytvořený. Ano, Masajové v Keni věří, že focením jim kradete kus duše, ale ani oni hned nevytahují kopí a nejdou se prát. I jejich silně věřící duši umí vyléčit několik bankovek. Neměli bychom si nechat od každého obchoďáku a ochranky kálet na hlavu...
