V diskusi se hromadí další a další dotazy a výtky ke článku o zákazu žárovek. Pokusím se to tady sumarizovat, diskuse je už hodně nepřehledná, protože probíhá na asi deseti místech, takže se pokusím to tady shrnout. Ty komičtější nebo méně důležité výtky neuvádím.
Ad svícení ve sklepě: výtka zní, že je to příšerné, že si musíte koupit za mnoho set korun úsporku do sklepa, kde svítíte jednou týdně pár minut. Nu, tyhle argumenty a protiargumenty EU (i jiné státy) zvažovala, studie je tady. Předpoklad je takový, že při běžné životnosti žárovky vydrží žárovka ve sklepně nebo na záchodě nekolik let. Za tu dobu ceny úsporek klesnou natolik, aby bylo možné a bez problémů ekonomicky únosné je použít i v těchto případech. Což už dnes začíná být pravda, trubicáky jsou pod stovku.
At topení žárovkami jako příspěvek k vyhřívání. Topení elektřinou je sice obecně nejúčinější (hodně přes 90%), ale výroba elektřiny spalováním sama o sobě účiná moc není (menší desítky procent po započtení všech ztrát až po distribuci). Z toho důvodu je topení elektřinou ve skutečnosti hodně drahé. Zatímco kWh topení plynem vyjde na 1-1,5 Kč (průměr z našeho energomonitoru), u elektřiny je samotná nákladová cena elektřiny spíše 3 až 5 Kč dle tarifu (na svícení si těžko lepší tarif pořídíte). Topení elektřinou je dvakrát a více dražší, než plynem, spíše v průměru třikrát - to vám potvrdí každý, kdo elektřinou topí. Krom toho ne vždy potřebujete svítit a topit najednou, zejména v létě je to hodně nevhodné. Takže je lepší svícení a topení oddělit a každé ponechat na pohonném médiu a technologii, která je na to nejlepší. Argumentovat žárovkou jako topením je vážně dost nesmysl. Čestnou výjimkou jsou terária, tam se hodí asi obojí.
Copak dvě procenta úspor ze svícení spasí Evropskou unii? To samozřejmě nikoliv, proto jsem psal, že strategie energetické soběstačnosti má mnoho bodů. Mezi nimi byla podpora výstavby elektráren používajících obnovitelné zdroje (ano, u nás se to rozkradlo, ale to není vina EU, to jsou námi zvolení zástupci), zateplení, snižování spotřeby motorů v autech, podpora hybridů a další a další kroky. A taky průmysl, kde je dlouhodobý tlak na efektivizaci energetické náročnosti průmyslu. Když se ve dvaceti, třiceti takových krocích ušetří jedno či dvě procenta, nasčítá se to.
Ad ekologičnost výroby a likvidace, rtuť: to se týká trubicových úsporek. LED ani halogeny a další rtuť neobsahují. A tady je vysvětlení prosté. Za prvé se při výrobě i likvidaci používá uzavřený cyklus, tedy rtuťové páry se nedostanou do ovzduší (to se dnes obecně už nesmí nikde u par těžkých kovů). Jediným problémem je, když trubice praskne, proto se nesmějí vyhazovat do odpadu. Pro příznaky otravy se odhaduje, že byste se museli nadýchat par s tak deseti běžných úsporek (příznak nerovná se smrt!). Jinak u rtuti se vyhodnocuje její množství použité v celém životním cyklu, tedy nejenom při výrobě a likvidaci, ale i používání. A tady je problém v tom, že spalováním uhlí se uvolní do atmosféry docela dost rtuti, porovnáním v životním cyklu tedy dělá žárovka podstatně více, asi dvojnásobek, než trubicová úsporka. Samozřejmě je rtuť slabina procesu, proto podle mě mají budoucnost LEDky, které kompenzují všechny nevýhody trubicových úsporek, nezatěžují životní prostředí a jsou i jinak fajn.
Ad cena za likvidaci úsporek: to je jednoduché, je započítána v prodejní ceně - je to ten recyklační poplatek, který už se dneska platí za všechny elektrovýrobky (i jiné) a který hradí náklady na recyklaci. Díky tomu jsou náklady na recyklaci a likvidaci internalizovány.
Proč se to nenechalo na svobodném trhu? Proč se něco regulovalo, zakazovalo, přikazovalo? Inu, nechalo. Technologie úsporek je tu dlouho, efekt trubicových úsporek je znám cca sto let, první LEDka byla vyrobena v roce 1968. Za století ani padesát let u LED se to působením volného trhu nepodařilo dotlačit do stádia, kdy by to bylo cenově konkurenceschopné vůči žárovkám. Existovaly a existují speciální průmyslové záležitosti, výbojky pro velká osvětlení, ale malé instalace se cenově příznivě dělat nedaly. A protože nejenom EU, ale i jiné státy usoudily, že čekat, až se to působením volnotržní soutěže dostane do stádia konkurenceschopnosti vůči žárovkám, by bylo na dlouho, přišel tenhle stimul. Souhlasím s tím, že by měl být výjimečný, promyšlený, ale soudím, že jej lze ospravedlnit nízkými riziky i náklady a potenciálně vysokým přínosem. V roce 1998 jsem trubicovou úsporku kupoval za devět stovek, proto ten příměr ve článku 1000 versus 10 Kč (žárovka tehdy stála devět korun). Dneska mnohem lepší trubicovou úsporku koupíte pod 100 Kč.
Ad lobbing firem: nepochybně byl. Ten je vždy a je logické, že se zvažují názory všech. Důležité je, aby byly názory vyhodnoceny ve prospěch všech, ne jen ve prospěch jedné strany. Což se tady podařilo - tedy zřejmě s výjimkou terraristů.
Ad žárovky svítí v noci, kdy je elektřiny nadbytek: už to dávno není pravda, to bylo tak v osmdesátých letech. Obecně se ty špičky rozdílu mezi produkcí a spotřebou dost pohybují. Proto jsou tak super akumulační zdroje jako přečerpávačky, které během pěti minut čerpají nebo vyrábějí… Krom toho se svítí večer, ne v noci a záleží na ročním období. A večer je druhá energetická špička právě proto, že domácnosti vaří, koukají na bednu, svítí. Více si to můžete projít tady.
Ad životnosti úsporek: to je téma na samostatný nekonečný seriál. Neumím vám poradit nic rychlého v jednom diskusním komentáři, snad jen to, abyste se obraceli na renomované dodavatele a žádali prodloužené záruky, když už to má tak dlouho vydržet. Dodavatelé se s tím učí žít a pracovat. Jak v článku píšu, 50k hodin vydrží samotné LED segmenty, ale ta elektronika pod tím těžko. I proto považuju za důležité, aby cena šla pod stokorunu a rozdíl mezi někdejší žárovkou a dnešní úsporkou v pořizovací ceně nebyl tak propastný, aby to zazdila odchylka od deklarované poruchovosti.
Jak o tom můžete psát, když v tom podnikáte: no, myslel jsem, že je dobré přečíst si text od někoho, kdo o tom něco ví, než od najatých komentátorů těžících politický kapitál na nacionalizaci a protieurounijní hysterii. To za prvé. Za druhé, nepodnikám přímo v tom, nevyrábím žádné žárovky, prodáváme speciální svítilny do ruky, které rozhodně žádné žárovky nenahrazují. A děláme zařízení na měření spotřeby elektřiny a vyhledávání možností úspor. Proto vím něco jak o svítidlových technologiích, tak o tom, jaké úspory a kde jsou reálné. Sklárna a další aktivity, těch se to netýká už vůbec.
Zákaz žárovek byl přijat nedemokraticky: Hmhm. Byl přijat demokraticky volenými orgány a našimi zástupci, procesu se účastnily i nejrůznější občanská sdružení a organizace. Popsané je to třeba tady.
Tak, to je vše, co jsem si poznamenal. Kdyžtak zase pište sem do komentářů. Ale je spravedlivé poznamenat, že tím, že jsem napsal článek, jsem se nezavázal, vést s vámi nějakou debatu, na to mám čas sporadicky ráno a večer, přes den buduji kapitalismus.
