Když jsem se o víkendu z diskuse pod spotem dozvěděl, že jsem placený agent Eurotelu, ihned jsem se rozradostněně odebral do IKEA, abych tu za utržené úplatky nakoupil nábytek do našeho bytu. Až u pokladny se ovšem ukázalo, že to s mým agenstvím je zřejmě slabší, než se čtenářům zdálo, nebo že Eurotel platí podstatně hůře, než jsem si myslel. Nicméně jsem učinil zajímavý poznatek ohledně způsobů řízení přístupu ke sdílenému médiu.
Ano, Ikea je jedním z obchodů, kde dávají všanc svůj nápojový pult - u pokladny si zaplatíte skleničku, tu si odnesete a u nápojového pultu si ji čepujete. Sklenička se jmenuje bezedná, protože můžete čepovat, kolikrát chcete. Ptal jsem se kdysi známého zaměstnaného tehdy v Ikea, co je to popadlo, takhle v Čechách riskovat. A odpověděl mi, že dokud bezedná sklenička nebyla, chodili si tam lidi načepovat vícekrát taky a bylo to nesmírně trapné. A tak zavedli bezednou skleničku, která prakticky jen legalizovala stávající stav. Ptal jsem se, jak to prosperuje. I pravil, že jsou samozřejmě rodiny, které si dohromady koupí jednu skleničku a pak se při pití střídají. A pak že jsou lidi, kteří si normálně koupí jednu skleničku na osobu. Zeptal jsem se, zda se nestalo, že by někdo přeléval džus ze skleničky do externí nádoby, i takový případ prý byl - paní slušně upozornili, že skleničku je třeba vypít.
Je to dobrá paralela, protože pomerančový džus je stejně zadarmo, jako internet - pomeranč roste na stromě zadarmo, přírodě nic neplatíte. Akorát potřebujete někoho, kdo pomeranč sklidí, vylisuje, dá šťávu do krabic a prodá - ejhle, každý takový by rád dostal zaplaceno. Problém, který ten známý označil za hlavní překážku, aby lidi vychlastali všechen džus, je fakt, že by museli stát od stolu a jít si přes celou místnost. To se jim nechce jen tak - to už musí mít žizeň. A navíc džusu se nedá vypít nekonečně mnoho, ale spíše v řádu deci, max litrů, což je stále ještě na nákladové hranici.
Přenesených dat se naopak dá zkonzumovat výrazně více. Pevné disky i běžných počítačů umožní uložit desítky ba stovky gigabitů dat, navíc můžete stahovat, prohlédnout a smazat.
Večer do mne Hynek hustil, že i stahovači mají právo na život a že je nemůžou ISP odstřelovat na potkání. Má i nemá pravdu. Zejména u radiového rozhraní se musí počítat s nějakou slušností a rovnoměrnou zátěží, pokud se všichni zákazníci mají dostat k lizu nějak vyváženě. Východisek je několi a to první vyzkoušel Eurotel, když sosačům snížil rychlost sosání přes den na pro něj únosnou hranici. Jde o problém často popisovaný - sosač prostě sosá a sosá klidně 24 hodin denně.
Druhá varianta je rovněž jednoduchá, pro běžného uživatele psychologicky méně příjemná - nasadit datové limity, jako to dělají kabelové televize. Za měsíc můžete stáhnout max 20 GB dat - a šmitec. Tím by samozřejmě připojení přišlo o aureolu Neomezeného připojení, ačkoliv třeba takovéto limity jsou v USA běžně chápané jako neomezené. Příkladmo jsem studoval podmínky Netflixu, když jsme začínali s Cinetikem, co znamená závazek, že si za měsíc můžete za 20 doláčů půjčit “neomezeně filmů poštou”. Neomezeně v tomto případě v podmínkách přímo definovali jako “zhruba sedm do měsíce”.
Třetí varianta je vůči sosáčům na sdíleném médiu nejférovější - zrušit nepočítané internetové linky úplně a účtovat zákazníky podle objemu přenesených dat, tedy podle konzumace.
Až doposud se trh pro ISP rozděloval na dvě částí - firemní a domácí uživatele. Byli jsme zvyklí segmentovat firemní na velké uživatele a SOHO market. Proč bychom si neměli zvyknout rozdělit domácí uživatele na sosače a brousiče? Samozřejmě s tím předpokladem, že sosači si svoje připojení zaplatí tak, aby se svému ISP vyplatili a nedotovali je normální zákazníci.
Protože data jsou zadarmo úplně stejně, jako pomeranče. Přírodě za ně nic neplatíme, jenže ti lidi, co se o jejich koloběh starají, jako na potvoru, zaplatit chtějí.
I když jsem si vzpomněl na hezkou teorii jistého ruského biologa Trofima Lysenka, který tvrdil, že socialistický člověk může přírodu využívat a těžit po libosti a nijak jí to neublíží. Mám ale dojem, že ani v Rusku se jeho teorii nepodařilo praxí ověřit…
!++6++!
