Napsal jsem to na Twitter jako hlášku, kterou bez souvislostí a delšího povídání není možné tak snadno pochopit těm, kdo technologie dlouhodobě nesledují: "Konglomerát Internetu věcí a Velkých dat otevírá obrovské příležitosti ke vstupu do odvětví v celé řadě segmentů a bez nadsázky jej můžeme považovat za podobně důležitou změnu a trend, jakým byl nástup internetu v devadesátých letech. Pokud je vám líto, že jste tehdy u toho nebyli, teď máte možnost."
Jde o citát z mého článku na Insideru, to je ovšem placený deník, takže k online verzi se nedostanete, pokud si ho nepředplácíte. Navíc článek je určen lidem méně technickým, než může být marigoldí čtenář.
Jsem toho názoru, že senzory propojené do internetu (to je ten Internet věcí) spolu s otevřeným formátem dat a postupující kvalitou data miningu i velmi špatně strukturovaných dat (to jsou ta Velká data) budou jedním z určujících faktorů dalšího rozvoje internetu. To se hezky říká, ale proč by to tak mělo být?
Na internet se přesouvá obrovské množství komunikace strojů, což moderně označujeme jako M2M komunikaci. Zatím jde nejvíce o uzavřené výměny dat, kdy si mezi sebou povídají bankovní systémy, zabezpečovačky a alarmy, ale stále častěji i nejrůznější senzory. Třeba ty ve vaší kapse. Koupil jsem si FitBit, v nové verzi už je přes můj iPhone připojen do sítě a synchronizuje, jakou námahu právě podstupuji a kolik kalorií pálím. Tohle, že je ta velká věc? To samozřejmě ne. Velká věc se to stává až ve chvíli, kdy toho je už opravdu hodně. A kdy mícháním dat v kotlíku vznikají dříve netušené věci. Můj oblíbený příklad: kdo by kdy tušil, že rychlost pohybu mobilních telefonů v mobilní síti nahradí složité kamerové telematické systémy a budou schopny nejenom v reálném čase vyhodnocovat, ale i predikovat dopravní situaci.
Tím, jak si stroje z nejrůznějších důvodů umí povídat po internetu, začínají vytvářet samostatnou a svébytnou internetovou subvrstvu. Komunikaci, do které člověk nevstupuje, protože by jí nerozuměl, asi tak něco, jako čínský internet. Tušíme, že je, víme, že je velký, ale čerta starého nám po něm. Na druhou stranu tušíme, že vyrábět a dodávat něco pro čínské uživatele, to musí být lukrativní business, když se do něj umíte namočit.
A tohle někde číhá kolem Internetu věcí a Velkých dat. Obrovský ekosystém, ve kterém je potřeba všechno, od hardware, přes software, objevené nové postupy i zavlečení postupů starých. Suma sumárum, chytré hlavy, které s něčím přijdou a jdou za tím, aby umožnily komunikovat automobilům. Proč by safra měl někdo umožňovat komunikovat automobilům? Protože zakrátko začne být povinné, aby v sobě měly radar a mezivozidlovou komunikaci. Protože jedno auto na dálnici sdělí druhému, že začalo ostře brzdil a to druhé začne brzdit ještě dříve, než si jeho řidič uvědomí, že by měl. Jenže většina z toho existuje jen v konceptech, myšlenkách nedotažených k skutečně hodnotnému produktu.
Vidím to v energetice. Koncepce Smart Grid je nepochopena, pokud je pochopena, je nedoceněna, pokud je doceněna, přistupuje se k ní s elegancí řezníka Špejlíka.
V podstatě všechno z toho, co známe z klasického internetu, kromě pár podkladových technologií, můžete v Internetu věcí zapomenout. Na stroje nemůžete působit PPC reklamou, je ale pravděpodobné, že jednou vznikne nějaká forma reklamního cílení na stroje. Jaká, to si teď hned neumím představit, ale jen o pár měsíců později se objeví firewally, které ji budou filtrovat a spolu s nimi příručka Marka Prokopa o MSEO či školení Dana Dočekala o strojních sociálních sítích.
Samozřejmě se tomu teď můžete smát. Proč by. Proč by si spolu měly povídat elektroměry, automobily, zahradní hadice s vaším čerpadlem a hodinkami. Neexistuje dnes žádný přímočarý koncept, který by takové věci ospravedlnil a nedal by se dnes řešit jinak. Jenže, když přicházel internet, ani ten neměl přímočarý neredundantní koncept. Proč používat internet, když totéž umí pošta a noviny. Internet byl jen rychlejší, ale složitější.
Je to stejný případ. Je dobré, aby spolu i věci komunikovaly. Aby součástka ve vašem autě přiznala, že je rozbitá - a to už dnes považují automechanici za normální. U pár autosoučástek nezůstane.
Teď jde o to, zkusit koncepty protřepat a vysypat z nich nějaký nepřímočarý. Marně přemýšlím o příkladu jiném, než na jakém pracujeme. Ten náš si ještě nechám pro sebe. Ale jestli máte odvahu a fantazii dělat něco jiného, než třístou kopii Slevomatu, tak je ta pravá chvíle přemýšlet o Internetu věcí a analýzách obrovského množství dat, které bude Internet věcí produkovat a které bude třeba lidem zpřístupnit. Proč? Protože koncept Velkých dat (Big Data) bude rozhraním mezi internetem lidí a mezi internetem strojů.
Popusťte uzdu své fantazii. Prokažte odvahu. Překvapte mne.
Držím vám palce.
